Středověk
Ve středověku se děti krmily pomocí perforovaných kravských rohů. Na špičku se nasadil perforovaný pergamen, díky čemuž mohlo dítě sát.
18. až 19. století a kočárky
První moderní dětský kočárek, respektive spíše kočár, postavil v roce 1733 architekt William Kent. Vévoda z Devonshiru přemýšlel, jak usnadnit přepravu svých malých dětí, tak navrhl dětský kočár. Byl složitě zdobený a byl tak těžký, že k jeho vytlačení bylo potřeba malé zvíře. Dovolit si ho mohla samozřejmě jen vyšší třída.
V průběhu let si získal kočárek popularitu, i když tehdy nebyl moc bezpečný. V roce 1848 si nechal Charles Burton patentovat kočárek, který se už podobal tomu dnešnímu. Poprvé se mohla kola otáčet jednotlivě, což znamenalo, že se s ním dalo lépe manévrovat. Dětský koš byl také vymyšlen tak, aby rodiče na dítě viděli.
Od roku 1835 se v carském nalezinci používal historicky první inkubátor, takzvaná Ruehlova kolébka. Byla to pouhá vanička s dvojitými stěnami ze železného plechu natřenými olejovou barvou. Novorozence zahřívala teplá voda nalitá mezi stěny.
19. století a kojenecké lahve
V roce 1841 vynalezl Charles M. Windship kojeneckou lahev, která měla dítě „přimět“, aby si myslelo, že pije přímo od matky. Koncem 19. století měly kojenecké lahve gumové hadičky, které byly zakončeny jakýmsi "náhubkem" na ústa, což umožnilo dětem pít i bez dozoru. Ukázalo se ale, že lahev je velmi nebezpečná, protože se v ní množily bakterie. „Killer bottles“, neboli zabijácké lahve, byly zakázány v roce 1910. V roce 1894 vynalezli v Allen and Hanbury´s takzvané „banánové“ lahve, jejichž tvar připomínal banán.
V roce 1867 vyvinul Henri Nestlé první mléčnou mouku pro matky, které nemohly kojit. Z ní se dala připravovat kojenecká výživa.
pokračujte na další straně