„Vždycky se jí říkalo Libuška, nikdy Libuše, protože to byla tak milá holka, že se to prostě jinak říct nedalo. Libuška byla neskutečně nadaná herečka, můžete na ni vzpomínat tak, že vás dojala, nebo že vás rozesmála, protože ona dokonale plnila oba tyto úkoly,“ reagoval její herecký kolega a scenárista Zdeněk Svěrák.
Když byla mezi námi chlapy na place napjatá situace, tak ona to dokázala tím jiskřivým smíchem a takovou tou tehdy mladistvou naivitou a krásou odvést pryč. Byl to člověk, který přinášel alespoň na tom place jenom radost, smích a báječnou pohodu.
pokračování na další straně